Cirkulární ekonomika: úspora zdrojů, méně odpadů, udržitelnost a výhodnost

Tento článek vyšel v časopise Contact 88, ve kterém si můžete přečíst i mnoho dalšího k tématu cirkulární ekonomiky, novinky z prostředí francouzsko-českého byznysu nebo o členských společnostech. Najdete ho zde

 

Autorka: Ing. Soňa Jonášová, Institut Cirkulární Ekonomiky, z.ú.

Cirkulární ekonomika je systém, ve kterém se snažíme, aby všechny zdroje kolovaly v co nejvyšší kvalitě po co nejdelší dobu v oběhu.

To přináší nejen úspory primárních zdrojů, ale například i nová pracovní místa, tzv. green jobs. V mnoha ohledech to v praxi znamená pouze návrat k selskému uvažování, uvědomělé výrobě a spotřebě a úctu k přírodním zdrojům, které máme k dispozici. Jsou to principy, na kterých fungovala lidská společnost celkem samozřejmě od pradávna. Globálním trendem je však neustálý růst populace a ekonomiky, který současně znamená i enormní tlak na přírodní zdroje, jejichž potenciál není stále využit do takové míry, jak by bylo potřeba.

Naše doba je charakteristická výrobou rychloobrátkového a často jednorázového zboží, u kterého selhává možnost recyklace po ukončení životního cyklu. Vzrůstá tak problém s velkým množství odpadu, který je i v dnes v době tzv. čtvrté průmyslové revoluce, do velké míry skládkován. Environmentální i legislativní požadavky tvoří tlak na ukončení prosté likvidace a je zřejmé, že se společnost musí začít orientovat zejména na efektivní využívání zdrojů, prevenci vzniku odpadů a návrh produktů takovým způsobem, aby se mohly vrátit zpět do oběhu – cirkulovat.

 

Co nás čeká v roce 2018?

V půlce dubna byla schválena téměř finální verze balíčku o cirkulární ekonomice, soubor legislativních opatření vázajících se k tomuto tématu. Již dnes je jisté, že důraz bude kladen na recyklaci a omezení skládkování. Pro podniky je zajímavé i téma průmyslové symbiózy, kdy jsou hledány příležitosti pro opětovné využívání vody, materiálů a energie v rámci vlastních podniků či větších průmyslových celků. Podobné projekty přináší například větší odolnost vůči volatilitě cen, která je dnes typickým jevem souvisejícím například s těžce predikovatelnými následky vypjatých geopolitických konfliktů. Předmětem diskuzí jsou konkrétní míry recyklace, kterých by měly jednotlivé státy dosahovat. Čekat lze i změnu samotné definice recyklace. V ČR totiž často vykazujeme jako recyklaci i prosté třídění odpadů, ale skutečné materiálové využívání sledujeme jen velmi komplikovaně a neúplně.

Cirkulární ekonomika ale není jen o technických cyklech, recyklaci či pravidlech ekodesignu. Bude se dotýkat i biologických cyklů, kde můžeme uvést například navracení organické hmoty do půdy. Tlak bude mířit na využívání organických hnojiv upřednostňovaných před minerálními, neboť nedostatek organické hmoty v půdě se v posledních letech stal jedním z nejvýznamnějších faktorů způsobujících půdní erozi.

V rámci předběžné opatrnosti můžeme očekávat i omezení či zákaz využívání čistírenských kalů na zemědělské půdy. Tyto kroky povedou k nutnosti revize současných systémů, protože vysoká pozornost bude věnována ukončení skládkování. Materiály, živiny, voda a další zdroje budou muset v systému kolovat co v nejvyšší kvalitě po co nejdelší dobu, a tyto změny si vyžadují zejména mezioborovou spolupráci, což bude pro některé oblasti skutečná výzva.

Evropské finance na ekoinovativní projekty

Cirkulární ekonomika je také jednou z deseti tematických priorit Evropské unie. Vedle zpřísnění legislativních požadavků a tlaku na přechod k cirkulární ekonomice Evropská komise nabídne i velmi zajímavé finanční prostředky pro tuto oblast.

Finance poputují zejména do výzkumných projektů, které jsou orientované na rychlé uplatnění výstupů výzkumu v praxi. Podporovány budou také ekoinovační technologie pro nižší spotřebu energie, nižší emise či efektivněji využívají vstupní materiál s malou produkcí odpadních či vedlejších produktů.

Podporu mají i recyklační technologie, které řeší odpadní materiály, které se v současnosti skládkují nebo energeticky využívají, neboť se jejich recyklace ekonomicky nevyplácí. Jsme v době, kdy musí jít ekonomický rozvoj ruku v ruce s ekologickými aspekty a klíčovou roli hraje i byznys a průmysl.

Ekoinovacemi se zabýval i první ročník českého EKOinovačního fóra, které pořádal INCIEN s dalšími partnery na konci listopadu ve Křtinách. Je zřejmé, že tato témata se dostávají do pomyslných světel reflektorů a skutečně se je vyplatí aktivně sledovat.

Potřeba koncepce pro ČR

O cirkulární ekonomice se aktivně diskutuje již tři roky. Oproti dalším evropským státům, které v této oblasti vidí obrovský potenciál a pro přechod z lineárního systému typu „vytěž – vyrob – vyhoď“ na cirkulární ekonomiku mají již vypracovány národní plány a strategie, jsme zatím pozadu. Lídry v oboru jsou země jako Nizozemsko, Švédsko či Finsko.

V ČR téma spadá pod Ministerstvo životního prostředí, ale vzhledem k jeho šíři, komplexnosti a nutnosti mezioborové spolupráce, se budou muset zapojit i další resorty.

Firmy a cirkulární ekonomika

Zavést tyto principy do podnikání také často znamená převzít zodpovědnost za svoje výrobky na konci jejich životního cyklu. Dobrým příkladem je i firma IKEA, která má sice švédskou matku, ale české pobočky mají velkou míru volnosti pro realizaci smysluplných projektů pod vlastním vedením. Tak se rozběhl i projekt Druhý život pro nábytek, díky kterému mohou zákazníci vrátit starý nábytek zpět do obchodních domů a ve výši zbytkové hodnoty získají voucher na další nákup. Nábytek se tak může dostat zpět do oběhu a IKEA si buduje nejen kvalitní CSR, ale zejména udržuje vztah se svými zákazníky. Za jeden měsíc po spuštění produkt využilo více než tisíc zákazníků.

Některé z firem sice nemají příležitosti zpětně odebírat svoje produkty, ale snaží se například upřednostnit využití druhotných surovin před primárními. V těchto šlépějích jdou tuzemští JRK Biowaste management, kteří prodávají kompostéry nejvyšší kvality z recyklovaných beden od piva či plzeňská firma REPLAST, jež vyrábí široké spektrum výrobků ze starých kabelů. Takové podnikání firmě vyneslo ocenění v soutěži Přeměna odpadů na zdroje, kterou od loňského roku pořádá Ministerstvo průmyslu a obchodu s cílem upozornit na zajímavé produkty vyrobené z druhotných surovin a podpořit tak trend cirkulární ekonomiky.

Když INCIEN před třemi lety otevíral téma cirkulární ekonomiky v ČR, doufal, že nebude třeba hojného marketingu a že firmy budou na přínosy, které tyto principy přinášejí, přicházet samy. A tak se také, pro mě stále překvapivě, děje. Jen od začátku tohoto roku za námi již několik firem přišlo s tím, že pozorují nebezpečné zvyšování volatility cen na světových trzích a s tím i zvyšující se nestabilitu prostředí pro dlouhodobé plánování a že považují za strategické hledat cesty, jak zkoušet nové, cirkulární byznys modely. Což je skvělé, protože je to jasná známka, že byznys sektor už cítí, že pro ně tento, věřím, že dlouhodobý trend, přináší velké množství nových příležitostí.

Tento článek vyšel v časopise Contact 88, ve kterém si můžete přečíst i mnoho dalšího k tématu cirkulární ekonomiky, novinky z prostředí francouzsko-českého byznysu nebo o členských společnostech. Najdete ho zde

About Francouzsko-česká obchodní komora / Chambre de commerce franco-tchèque 1747 Článků
Francouzsko-česká obchodní komora, založena v březnu 1996, je platformou pro rozvoj francouzsko-české komunity, obchodních a kulturních vztahů obou zemí a zároveň podporovatelem myšlenky jednotné Evropy. Pro členské společnosti i veřejnost pořádá tým FČOK debatní obědy, tematické kluby a konference, Speed Business Meetingy v Praze a v regionech, kulturní a společenské akce, turnaje v pétanque a golfu a nově také sportovní tréninky. V roce 2014 byla obnovena tradice udílení Ceny FČOK. Za celý rok 2016 přišlo na akce FČOK více než 4300 hostů. Obchodní oddělení FČOK poskytuje poradenství a širokou paletu služeb českým a francouzským firmám, které chtějí začít podnikat na novém trhu. Služeb obchodního oddělení na podporu podnikání využije každoročně více než 70 firem. FČOK je členem CCI France International, která sdružuje 120 francouzských obchodních komor v 90 zemích.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*